Většina internetových zpravodajských portálů a tematických blogů je plná titulků o řádícím koronaviru. 31. prosince 2019 v čínském městě Wu-chan byla poprvé zaregistrována koronavirová infekce (FIP), která se začala šířit s neuvěřitelnou rychlostí, a to i za hranice Číny.
Vlády zemí jsou nuceny přijímat opatření s cílem zabránit šíření viru, a proto cizinci byli brzy z Wu-chanu evakuováni. Všichni občané přijíždějící z Číny jsou také podrobeni kontrole na přítomnost viru; mnozí jsou umístěni do karantény. Diplomatické úřady pozastavují vydávání víz čínským občanům. Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček oznámil, že od 30. ledna budou česká vízová centra v Číně uzavřena. Stále více zemí uzavírá své hranice pro lidi, kteří přicházejí z Číny, omezují veškerou dopravní komunikaci. Je mezi nimi i Česko, které pozastavilo přímé lety mezi Čínou a Českou republikou. Na letištích jsou také zpřísněna bezpečnostní opatření. Navíc země sousedící s Čínou, jako je Rusko, Mongolsko, Kazachstán a Kyrgyzstán, omezují přechod kontrolních stanovišť. Rusko již dříve uzavřelo svou hranici s Čínou, a také zakázalo vstup čínských občanů přes propustky na hranicích s Mongolskem. Podobná omezení zavedla také Austrálie, Japonsko, Pákistán a Itálie.
Mezitím WHO vyzývá neuzavírat hranice s Čínou a vysvětluje to tím, že omezení pohybu komplikuje výměnu informací, dodávky zdravotnického vybavení a léků a způsobuje ekonomické škody. Odborníci WHO se navíc domnívají, že uzavření hranic může vést ke zrychlení tempa šíření nákazy, protože se lidé budou snažit překročit hranice ilegálně mimo kontrolované přechody. Vhodnější metodou vedoucí k zabránění viru, aby se šířil, je podle organizace důkladná kontrola a pečlivá lékařská prohlídka občanů překračujících hranice.
Koronavirus se mezitím šíří neuvěřitelnou rychlostí a již přestává být místním problémem. 15. února byl ve Francii zaznamenán první případ úmrtí z infekce v Evropě. V ČR také byli vyšetřeni občané republiky a cizinci, kteří nedávno přijeli z Wu-chanu. U těch však žádný virus nebyl zjištěn. Celá světová lékařská komunita se spojila v boji proti koronaviru. Odborníci hledají možné způsoby řešení globálního problému, tedy vynálezu vakcíny, a vyzývají k preventivním opatřením k nešíření viru. Mnoho států včetně České republiky posílá Číně materiální a humanitární pomoc v podobě léků a dalších prostředků na boj s infekcí.
Vzhledem k tomu, že podle výzkumů může virus obývat různé povrchy, vydala Čínská centrální banka 600 miliard jüanů v nových bankovkách a současnou hotovost v oběhu začala dezinfikovat a umísťovat do karantény.
Co se týče dopadu epidemie na čínskou ekonomiku, v tom se názory liší. Některé zdroje tvrdí, že uzavření průmyslových podniků v Číně, které již probíhá, nevyhnutelně povede ke zpomalení hospodářského růstu. Jiní se domnívají, že čínská ekonomika má dostatečnou rezervu, aby vydržela nějakou dobu. Přesto průmysl a zemědělství stagnují a příjmy obyvatel klesají.
Čínská ekonomika je největší na světě a rozhodně ovlivňuje světovou ekonomiku. Je vidět, že velké společnosti zavírají své prodejny a kanceláře v Číně, což má důsledky pro obě strany. Největší obchodník Alibaba ztrácí své pozice, protože mnoho zemí omezilo poštovní zásilky. Je také zřejmé, že podniky, jejichž podnikání je zcela závislé na dovozu z Číny nebo je spojeno s cestovním ruchem, mohou vykazovat ztráty, které budou záviset na tom, jak dlouho bude trvat „izolace“ Číny.
Česká vláda však uvádí, že virus zatím nezasáhl ekonomiku země jako celek, ale má negativní dopad na sféru cestovního ruchu, letecké dopravy a hotelnictví. Cestovní kanceláře mnoha států zaznamenávají pokles turistického toku do zemí jihovýchodní Asie. Drastické snížení letecké komunikace s Čínou po celém světě nejenže zmenšuje příjmy leteckých společností a letišť, ale také vytváří vážné obchodní problémy. Další šíření viru může vést k masivnímu poklesu obchodu, osobní dopravy a poptávky po pohonných hmotách.
Rostoucí obavy z dopadu epidemie na světovou ekonomiku již přinášejí své plody. Dochází k výkyvům světových měn, některé z nich začínají oslabovat. O své pozice přišel například čínský jüan a ruský rubl. Za zranitelné se považují australský a kanadský dolar. Své pozice ale posilují japonský jen a švýcarský frank. Podle vysvětlení odborníků důvodem těchto výkyvů jsou především obavy světových investorů.
V souvislosti s poklesem výroby v Číně klesá i poptávka po ropě, což s sebou nese pokles cen. Podle agentury Bloomberg poptávka po ropě v Číně klesla o zhruba 3 miliony barelů denně, což představuje asi 20 % celkové spotřeby. V prvním čtvrtletí roku 2020 poprvé po dlouhé době činila cena ropy značky Brent 54,7 dolaru za barel. Mnoho investorů nyní odmítá nakupovat ropu kvůli obavám z vypuknutí epidemie koronaviru v Číně. Podle Citigroup Inc., která je jednou z největších amerických bank, je situace v současné době nestabilní a do značné míry závisí na rozsahu šíření viru a trvání epidemie.
