fbpx

Obchodní válka mezi Amerikou a Čínou

Dnes se v médiích pravidelně objevují témata článků a příspěvků o napětí mezi Spojenými státy a Čínou. Spekuluje se o dalších poplatcích, daních, zákazech… Jak to všechno začalo a jaké události ovlivnily dnešní obchodní vztahy dvou největších zemí na světě?

Začátek obchodní války vznikl během kampaně Donalda Trumpa v roce 2016. V té době prezident opakovaně kritizoval obchodní vztahy s Čínou a hovořil o příliš velkém podílu dovozu čínského zboží do Spojených států. Ten výrazně převyšoval podíl vývozu do Číny a tvořil obchodní deficit. Podle Mezinárodního obchodního centra v roce 2016 dovoz zboží do Spojených států z Číny činil 481,5 miliard dolarů. Zatímco vývoz ze Spojených států do Číny představoval 115,5 miliard dolarů.

Začátek konfliktu

V srpnu 2017 Donald Trump zahájil proces vyšetřování krádeží intelektuálního vlastnictví USA v Číně. Precedentem bylo, že čínské úřady údajně přinutily americké společnosti, které chtějí vyvážet své výrobky, aby fungovaly jako součást místních podniků a předávaly své technologie a vývoj čínským partnerům. Na začátku roku 2018 během šetření byla tato skutečnost potvrzena. Jako sankci Donald Trump nařídil přípravu seznamu poplatků, které budou zvýšeny po dokončení analýzy.

Za prvé prezident Spojených států stanovil 30% sazbu na dovážené solární panely. Čína, světový lídr ve výrobě solárních panelů, vyjádřila zklamání z těchto akcí USA.

USA a Čína: zhoršení konfliktu

V březnu 2018 Spojené státy zvýšily cla o 25 % na dovoz oceli a o 10 % na hliník. Tato opatření by se měla rozšířit do 30 zemí.

V reakci na to Čína zvýšila obchodní cla na 128 druhů zboží dováženého ze Spojených států. Mezi nimi jsou ořechy, ovoce a víno, které byly zdaněny 15% sazbou. Kromě toho bylo zavedeno 25% clo na americké vepřové maso. Čína současně vyzvala k mírovému urovnání konfliktu a uvedla, že přijatá opatření jsou určena pouze k vyrovnání škod.

V dubnu 2018 Spojené státy zveřejnily seznam zboží, jehož dovozní cla se zvýší o 25 %. Je v něm uvedeno kolem 1300 položek. Seznam mimo jiné zahrnoval elektroniku, náhradní díly pro letadla, satelity, rádiová zařízení, lékařské vybavení a další zboží, které jsou největším čínským vývozem do Spojených států. Čína uvalila dodatečná cla na maso, ovoce a další zboží dovážené ze Spojených států v reakci na kroky vlády USA.

V červenci 2018 Donald Trump zavedl 25% clo pro řadu druhů čínského zboží v celkové výši 34 miliard USD. Čína odpověděla ve stejném rozsahu.

V srpnu 2018 Spojené státy zavedly clo ve výši 25 % na 279 položek čínského zboží s odhadovaným objemem 16 miliard USD. Poté Čína zavedla dodatečná cla ve výši 25 % na americké zboží ve stejném objemu.

V září 2018 Trump zavedl 10% clo na další zboží za dalších 200 miliard dolarů. Čína reagovala 5–10% tarify na zboží dovážené z USA v hodnotě 60 miliard dolarů.

Lze předpokládat, že opatření přijatá Čínou jsou pokusem najít kompromis a vyhnout se významným ekonomickým důsledkům. Je zřejmé, že Čína může zavést přísnější omezující opatření, ale země se stále pokoušela nevyvolávat a nevyostřovat konflikt.

USA a Čína

USA a Čína: Řešení konfliktů

V prosinci 2018 lídři zemí souhlasí s dočasným pozastavením zvyšování cel.

V roce 2018 dosáhl obchodní deficit USA desetiletého maxima. Vývoz čínského zboží do USA činil 478 miliard dolarů. U exportu opačným směrem z USA do Číny to bylo 55 miliard dolarů.

V květnu 2019 Spojené státy opět zvýšily clo na čínské výrobky, nyní je částka 200 miliard dolarů. Americký prezident prohlašuje, že má v úmyslu odstranit americké výrobce z území Číny. Trumpova administrativa blokuje společnost Huawei, jednu z největších telekomunikačních společností na světě, tím, že zakázala vládním a vojenským organizacím nakupovat produkty Huawei.

V srpnu 2019 Spojené státy oznámily, že od 1. října se velikost cla na čínské zboží zvýší z 25 % na 30 %. Na tu část výrobků, na které se vztahuje 10% sazba, se nyní vztahuje 15% sazba.

Pokles deficitu

V roce 2019, v první polovině roku, se obchodní deficit USA s Čínou snížil. Klesl také vzájemný vývoz a dovoz, což rozhodně ovlivňuje ekonomický růst obou zemí.

Od konce roku 2018 obě země aktivně jednají o vyřešení konfliktu a navázání obchodních vztahů, avšak zatím jednání nepřinesla pozitivní výsledek. Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell letos v srpnu uvedl, že takové obchodní napětí s Čínou představuje pro americké hospodářství obrovské riziko. Donald Trump zase pravidelně opakuje, že všechno je v souladu s americkou ekonomickou strategií.

USA a Čína

Pokud jde o současnou situaci, v říjnu Spojené státy a Čína během jednání ve Washingtonu předběžně dosáhly dohody. Čína souhlasila s tím, že zvýší nákup amerických zemědělských produktů. Spojené státy naopak přistoupily na oslabení obchodních cel na čínské zboží a pozastavení zvyšování cel na nové zboží, které se očekává v říjnu 2019. Lídři obou zemí se domnívají, že v jednáních dosáhli pokroku, a informují novináře, že obchodní spory mohou být brzy vyřešeny. V tuto chvíli média informují o brzkém urovnání konfliktu mezi oběma zeměmi.

Dopad na ekonomiku

Tak či onak, současná situace se již přestala podobat obyčejným neshodám. Již připomíná spíš vážný geopolitický konflikt, ale jaké důsledky může mít spor pro ekonomiky jiných zemí?

Kvůli poklesu vývozu trpí především byznys. Společnosti jsou nuceny platit vysoké tarify nebo převádět výrobu do Ameriky. Obě možnosti znamenají vyšší náklady a v důsledku toho i vyšší ceny zboží. Výsledkem je, že platba cla dopadá na bedra spotřebitelů, klesá poptávka a klesá úroveň výroby. Stále více americké společnosti trpí ztrátami. Mezi nimi jsou Harley-Davidson, Tesla, General Motors, Ford, Boeing, Nike, Apple a další. Výsledkem obchodní války je snížení HDP obou zúčastněných zemí.

Hospodářské problémy Číny v důsledku obchodní války ovlivňují nejen trh výroby zboží. Trh surovin může být také pod tlakem. Čína je největším odběratelem ropy a v důsledku poklesu rychlosti výroby se snižuje poptávka po ropě, což tlačí na pokles cen.

Cena zlata však dosahuje své maximální úrovně za posledních šest let. Cena zlata při obchodování na komoditní burze v Comexu v New Yorku vzrostla na 1 503,3 dolarů za unci. Od začátku roku vzrostly drahé kovy o 17 %. Důvodem je skutečnost, že poptávka po zlatě neustále roste. A protože zlato patří do kategorie ochranných aktiv, roste cena i na pozadí kolapsu světových akciových trhů. Při nižších sazbách se zlato stává atraktivní investicí.

USA a Čína

Shrnutí

Shrnutím tedy je, že za dva roky jsou dvě největší světové ekonomiky ve stavu obchodní války. Nesporným iniciátorem války byla Amerika, vedená nedávno zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem. Vládě se nelíbila velikost vývozu a dovozu mezi státy, stejně jako čínská politika týkající se intelektuálního vlastnictví. Spojené státy začaly zvyšovat clo na určité zboží dovážené z Číny. Také neustále rozšiřovaly výčet druhů zboží, na které se clo vztahovalo. Čína také zaváděla sankce, a zároveň popírala jakékoli pochybení a porušení dohod z její strany. Současná situace nemusí ovlivnit pouze firmy, jejichž činnost souvisí s výrobou a dodávkou zboží, ale může mít neblahý vliv na mnohem více zemí ve světě. Různá setkání, pokusy a snahy změnit současný stav věcí a dospět k oboustranně prospěšnému řešení dosud nebyla završena úspěchem. Dílčí úspěchy jsou občas viditelné během pravidelných jednání, ale mnoho analytiků se domnívá, že je nepravděpodobné, že by konflikt byl vyřešen bez hmatatelných ztrát.

Koronavirus – uzavření hranic a dopad na ekonomiku – číst článek