Ekonomická situace v zemi je nestabilní. Inflace v České republice nadále roste. S válkou na Ukrajině souvisí i zpomalení ekonomického růstu. Navzdory tomu, že úrokové sazby od loňského roku rostou, rada České národní banky oznámila zvýšení sazeb v ČR o dalších 0,5 procentního bodu. Klíčová úroková sazba tak stoupla na pět procent, což je nejvyšší hodnota od roku 2001. Podle vedení banky a zástupců českých úřadů jsou tyto kroky nezbytné pro dlouhodobou prosperitu české ekonomiky.
Takto prudké a časté zvýšení sazeb v ČR není standardní situací. Klienti komerčních bank stále nejednoznačně reagují na zdražování hypotečních úvěrů. Někdo se snaží vyřídit všechny dokumenty co nejdříve, někdo naopak volí strategii čekání a doufá, že přijde chvíle, kdy se zase situace zlepší. Mnoho zkušených specialistů se domnívá, že snížení sazeb lze očekávat již v příštím roce.
Očekává se, že zvýšení sazeb hypoték dosáhne 6 procent. Specialisté doporučují zarezervovat si úrokové sazby dříve, než dosáhnou svého maxima. Vyšší úrokové sazby v korunách motivují vývojáře a investory k přechodu na financování v eurech.
Hlavním cílem ČNB je cenová stabilita země. Česká centrální banka je proto stále připravena reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny. Začátkem března banka oznámila zahájení intervencí na devizovém trhu proti oslabování koruny.
Česká národní banka v tuto chvíli nemění své prognózy pro letošní rok. Nová prognóza ekonomického vývoje bude zveřejněna v květnu 2022.
Čtěte také: Ceny pohonných hmot v Česku začaly klesat
Válka na Ukrajině je pro českou ekonomiku velkým ekonomickým šokem. V důsledku toho vzrostly ceny plynu, benzinu, ropy, ale i hnojiv a obilí. To vede k ještě větší krizi v oblasti inflace a značně komplikuje boj s ní. V únoru, než se dopady konfliktu ještě plně projevily, vzrostla meziroční inflace na 11,1 procenta. Specialisté očekávají, že růst vyvrcholí v květnu nebo červnu a dostane se až na téměř 14 %.
Současný růst cen komodit, nedostatek výrobních materiálů a narušení dodavatelských řetězců by mohly způsobit tzv. stagflaci v evropské ekonomice. V této situaci drahá paliva, zboží a energie zpomalují ekonomický růst a zároveň zvyšují ceny energií a dalších produktů.
