K dnešnímu dni pandemie COVID-19 zasáhla 213 zemí a regionů. Kromě pokračujícího nebezpečí šíření viru existují i ekonomické a sociální důsledky, které ovlivňují život společnosti. Karanténa, omezující opatření, zastavení práce, uzavření hranic, to vše jistě zasáhne i nejstabilnější ekonomiku.
Koronavirová krize byla pro všechny překvapením. V informačním prostoru zaznívá mnoho názorů na téma důsledků pandemie. Někdo předpovídá fatální a nenapravitelné důsledky, někdo předpokládá změny, které navždy vstoupí do našich životů a s nimiž se musíme vyrovnat. Musíme změnit obvyklý způsob života a práce, proměnit přístup k řízení podniku, vystřídat nákupní zvyklosti atd. Pokusme se zjistit, jaké ekonomické důsledky dnes existují a jaké jsou předpovědi týkající se pravděpodobných důsledků krize.
Pandemie COVID-19 zasáhla téměř všechny oblasti ekonomiky. Pokles obchodní činnosti po celém světě, a zejména zastavení výroby v Číně v březnu 2020, způsobil pokles poptávky po ropě a ropných produktech a v důsledku toho i pokles cen ropy. Mnoho zemí zakázalo nebo omezilo možnosti překročení svých hranic, což ovlivnilo dovoz a vývoz zboží. Oblasti HoReCa a letecká doprava značně utrpěly. Hlavní výrobci automobilů uzavírají továrny a chystají se redukovat stav zaměstnanců.
Karanténa výrazně změnila chování spotřebitelů. Poptávka po autech a oděvech výrazně poklesla, zatímco poptávka po potravinách, domácích potřebách, vybavení pro domácí sporty a dalších typech zboží výrazně vzrostla.
Společnosti začaly přecházet na vzdálený pracovní režim, zaváděly možnosti práce z domova, v důsledku čehož vzrostla poptávka po vybavení pro domácí kancelář ─ a tak dále. Ostatní výdaje, včetně pronájmu kancelářských prostor, však výrazně poklesly.
Velkou popularitu zažily aplikace pro videokonference, jako jsou Zoom, Microsoft Teams a další. Stejně tak i služby pro dodávky potravin a potravin z restaurací. Osobní ochranné prostředky se samozřejmě staly každodenní komoditou.
Největší krize od roku 2008 zasáhla pracovní místa. Například v dubnu 2020 dosáhla míra nezaměstnanosti v USA podle ministerstva práce 14,7 %. Pro srovnání v lednu to bylo 3,6 %. Teď je nejvyšší míra nezaměstnanosti od druhé světové války. Tisíce pracovníků na celém světě zůstávají bez obživy a spoléhají se pouze na vládní pomoc. Míra nezaměstnanosti je samozřejmě zvláštním zájmem orgánů všech zemí.
Jak víme, HDP je celková tržní hodnota konečných výrobků a služeb vyrobených na určitém území po dobu jednoho roku. V normálním stavu ekonomiky roste HDP v důsledku skutečnosti, že populace roste, a tedy v souladu s potřebami lidí a výrobou zboží a služeb. Klesající HDP je přirozeným znamením, že existují problémy.
Předpovědi Světové banky na rok 2020 byly radikálně revidovány. Podle základní prognózy se očekává, že v letošním roce se sníží světový HDP o 5,2%, což způsobí chudobu milionů lidí.
Ale v celé složité situaci se dají najít i některé pozitivní aspekty. Například podle Cheily Pazarbasioglu, viceprezidentky skupiny Světové banky pro spravedlivý růst, finance a instituce, „může být pozitivní, že změny chování způsobené pandemií stimulují rychlé a včasné zavádění a přijímání nových technologií a vedou k vyšší efektivitě pro společnosti, což dokáže výrazně zrychlit tempo vědeckých inovací.“
Světová obchodní organizace (WTO) předpovídá pokles objemu obchodu se spotřebním a průmyslovým zbožím o 13–23 %. Odborníci WTO zároveň naznačují, že globální hospodářské oživení v roce 2021 bude poměrně rychlé a růst bude činit 21–24 % ročně. WTO směřuje k přijímání opatření k usnadnění mezinárodního obchodu, což oznámil generální ředitel ve své zprávě 24. července.
Pokud jde o další scénáře pro vývoj událostí, ekonomové uvádějí, že nic nelze předpovědět s jistotou. Většina odborníků se shoduje v tom, že krize bude zdlouhavá. Jak obtížné to bude, to je otázkou času. Bude to obzvlášť obtížné pro země s rozvojovými ekonomikami.
Koronavirová krize je plná nejistoty. Je obtížné předvídat ekonomické změny. Do značné míry závisí na předpovědích epidemiologů, míře šíření viru a hledání léčby. V jedné z předpovědí Mezinárodního měnového fondu bylo uvedeno, že pokud by pandemie mohla být v první polovině roku 2020 omezena, hospodářství by kleslo o 3 %. Od července by všechno začalo fungovat jako předtím. Ale to se nestalo.
Nyní můžeme pozorovat, že průmysl a obchod se začínají zotavovat, země postupně otevírají své hranice. Je však příliš brzy na to, abychom hovořili o zlepšení světové ekonomiky. Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje, že pokud země nebudou dodržovat karanténní opatření a doporučení pro prevenci COVID-19, může být v říjnu až listopadu svět zasažen druhou velkou vlnou nemoci. V tomto případě bude nutné znovu zavést přísná omezující opatření, uzavřít hranice, omezit vývoz a dovoz, snížit produkci atd.
Na závěr lze konstatovat, že tak silné a náhlé vzplanutí pandemie koronaviru vedlo k nejhlubší recesi světové ekonomiky za poslední desetiletí. Konečné důsledky zatím nejsou jasné, ale je jisté, že pandemie povede ve většině rozvojových zemí k dlouhodobé hospodářské recesi. V současné době je prioritním úkolem v boji proti hospodářským důsledkům pandemie rozvoj strategických opatření, jejichž cílem bude snížit hospodářské škody a zmírnit důsledky pro lidi. K dosažení tohoto cíle je nezbytná globální soudržnost a spolupráce.
Čtěte také Koronavirus – uzavření hranic a dopad na ekonomiku
