fbpx

USA a Írán – kdo za to zaplatí?

Centrem zájmu všech zpravodajských portálů je konflikt mezi USA a Íránem. Tiskové agentury vyhledávají a objasňují nové důvody a okolnosti konfliktu, lidé čekají, co bude dál. Podobné události samozřejmě ovlivňují světovou ekonomiku. Navíc íránsko-americký konflikt v sobě skrývá jistou hrozbu. Situaci na akciových trzích nelze nazvat stabilní a jakákoli nově vzniklá okolnost či jakékoli prohlášení zástupců stran může silně ovlivnit kotaci. Jaké jsou důsledky těchto událostí pro světovou ekonomiku? Kdo vydělá a kdo naopak ztratí na konfrontaci USA a Íránu?

Konfrontace USA a Íránu samozřejmě nevznikla z ničeho. Jde o velmi vleklý konflikt, který se začal stupňovat po nástupu Donalda Trumpa do prezidentské funkce. Eskalace konfliktu nastala na přelomu prosince 2019 a ledna 2020. Podle agentury Interfax 29. prosince 2019 došlo k sérii útoků na řadu vojenských objektů proíránské šíitské skupiny Katáib Hizballáh v Iráku. V reakci na to podle agentury Associated Press 31. prosince íránští demonstranti se pokusili zaútočit na americké velvyslanectví v Bagdádu. Po těchto událostech prezident Trump vyslovil hrozby na adresu Íránu a varoval, že za organizaci útoku budou Íránci zodpovědní.

Vražda generála

Poté byl 3. ledna 2020 na příkaz Trumpa zavražděn vlivný íránský generál Kásim Sulejmání, který byl v USA považován za teroristu. Vozidlo s ním a několika dalšími vojáky bylo zničeno raketovým útokem na území mezinárodního letiště v Bagdádu.

Jak se dalo předpokládat, Íránci slíbili pomstít generálovu smrt a v reakci na zabití Sulejmáního ostřelovali dvě americké vojenské základny v Iráku. Nicméně toto gesto mělo spíše symbolický charakter, protože kdyby bylo cílem Íránu způsobit skutečné škody, okolnosti by se vyvíjely jinak.

Americký prezident Donald Trump ve svém projevu po íránském ostřelování amerických základen v Iráku nepřidal žádný odvetný krok, ale slíbil, že okamžitě zavede další sankce vůči Íránu.

Podle expertů na blízkovýchodní otázky se tento konflikt vyčerpal a strany nemají potřebu nadále navzájem vůči sobě zasahovat. USA se zbavily nebezpečného protivníka v osobě generála Sulejmáního a Írán provedl ostentativní odvetu, což byla do jisté míry „otázka cti“.

USA a Írán

Havárie letadla

Další hlasitou a asi nejsmutnější událostí v chronologii tohoto konfliktu byla havárie letounu Boeing 737-800. Letadlo patřilo mezinárodním ukrajinským aerolinkám a létalo na trase Teherán-Kyjev. Havarovalo bezprostředně po vzletu z teheránského letiště 8. ledna 2020. Na palubě bylo celkem 176 cestujících a členů posádky. Všichni lidé zemřeli. Mezi mrtvými jsou občané Íránu, Ukrajiny, Kanady, Velké Británie, Německa, Švédska a Afghánistánu. O pár dnů později, 11. ledna, Írán převzal odpovědnost za katastrofu a přiznal, že letadlo sestřelil omylem. Íránský prezident Hasan Rúhání vydal prohlášení, ve kterém uznal vinu za tuto strašlivou tragédii. Slíbil, že provede vyšetřování a odhalí viníky, a také vyjádřil soustrast pozůstalým z rodin obětí.

Mnozí experti vyjadřují názor, že existuje velká pravděpodobnost řady akcí ze strany USA a Íránu, ale konflikt nepovede k rozsáhlé válce. Celková hrozba většího konfliktu však přetrvává, pokud strany nezačnou podnikat významné kroky, které by mohly vést k nějaké dohodě.

Dopady konfliktu na ekonomiku

Do té doby je možné pozorovat dopady tohoto konfliktu na světovou ekonomiku. Všechny údaje z burz naznačují hlavně to, že na pozadí nestability rostou ceny ropy. Napříkladcena ropy značky Brent 11. ledna 2020 činila 64,98 dolaru za barel, zatímco v lednu 2019 tento ukazatel byl 59,41 dolaru za barel. Podle expertů agentury Fitch by ceny ropy mohly dosáhnout 70 až 80 dolarů za barel.

Co se týče budoucích prognóz, názory odborníků se rozdělily. Někteří se domnívají, že pokud se události budou vyvíjet tak, že povedou k válce, bude následovat zřetelný výkyv cen ropy, což se také projeví na cenách pohonných hmot a dalších produktů rafinace ropy. Jiní jsou přesvědčeni, že jde o dočasnou „nervozitu“ a ceny ropy nebudou stoupat na nějakou kritickou úroveň. Konflikt tak zůstane lokální a nebude mít velký dopad na světovou ekonomiku.

Zvýšení cen zlata a palladia bylo také důsledkem konfliktu. 11. ledna cena zlata činila 1564 dolarů za unci a hodnota palladia se pohybovala kolem 2125 dolarů za trojskou unci. Před rokem byla hodnota těchto drahých kovů 1289, respektive 1325 dolarů. Jak uvádí agentura Bloomberg, cena drahých kovů vzrostla na nejvyšší úroveň od roku 2013 kvůli rostoucí poptávce, která byla stimulována napětím mezi oběma zeměmi. Drahé kovy považují investoři za jakési „útočiště“.

USA a Írán

Na pozadí eskalace konfliktu v Íránu se však zhoršuje vnitroekonomická situace. USA zavádí nové sankce, zahraniční firmy raději s Íránem nejednají, protože se obávají sankcí, a navíc je dovoz zboží do Íránu také zkomplikován, což vede ke zvýšení cen. Mezi obyvatelstvem roste nespokojenost. Je zcela zřejmé, že nová válka na Blízkém východě vyvolá řetězec událostí, které jsou schopny destabilizovat celý region.

Sankce USA

Jak jsme už popsali dříve, po útoku amerických základen v Iráku Donald Trump vydal prohlášení o zavedení nových sankcí proti Íránu. Prezident ale neupřesnil, v čem přesně budou sankce spočívat. Je třeba však připomenout, že i přestože v roce 2015 Írán, USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie a Německo podepsaly dohodu o íránském jaderném programu, v roce 2018 Trump oznámil informace o svém odchodu a o uplatňování hospodářských sankcí proti Teheránu. Později ve svém letošním prohlášení z 8. ledna Trump vyzval ostatní členské země dohody, aby z ní vystoupily a začaly pracovat na nové dohodě.

Později na briefingu ve Washingtonu vyšlo najevo, že USA plánují uvalit sektorové sankce, které se dotknou především těžebního sektoru, stavebnictví a výroby. Spojené státy navíc plánují uplatňovat individuální sankce vůči určitým společnostem.

Kromě potenciální hrozby války ekonomiku ovlivňuje i pravděpodobnost růstu teroristických aktivit. Pro Evropu představuje následný vývoj konfliktu další rizika v podobě nové uprchlické vlny, která s sebou nese další ekonomické problémy. Někteří představitelé států vyjadřují obavy, že ekonomické potíže způsobené konfliktem ovlivní ekonomiku mnoha zemí.

V současné době jsou trhy velmi citlivé na všechny zprávy týkající se íránsko-amerického konfliktu. I když je sice možné přehlédnout, co se na Blízkém východě děje, někdy je reakce na geopolitické změny příliš ostrá. Obecně však nelze s přesností předvídat, jak přesně se budou vztahy obou zemí vyvíjet. To znamená, že dopad na světovou ekonomiku zůstává nejednoznačný a silně závisí na různých scénářích vývoje událostí. Většina expertů se ale shoduje na tom, že rozsáhlé válce se podaří zabránit. Írán nemá prostředky na válku a Trump by ztratil naději na znovuzvolení v roce 2020.

Obchodní válka mezi Amerikou a Čínou – číst článek