Rok 2020 je pro světovou ekonomiku velmi náročný. Řada zemí čelila nejvážnější výzvě za poslední desítky let. A už více než osm měsíců je každý nucen bojovat, aby se „udržel nad vodou”. To se týká i zástupců podniků a hospodářství na úrovni státu a světové ekonomiky jako celku, protože všechny uvedené aspekty spolu úzce souvisejí.
Každý si pokládá otázku: „Kdy to skončí?”. Na tuto otázku samozřejmě neexistuje jednoznačná odpověď. Současná krize ve svém obrovském měřítku může zcela překonat předchozí světovou hospodářskou (ekonomickou) krizi z roku 2008.
Situaci výrazně zhoršuje to, že nikdo nedokáže přesně předvídat další vývoj počtu nakažených a nutné karantény, a tím pádem ani určit opatření, která mají přímý vliv na příjmy obyvatelstva, snížení poptávky, chování spotřebitelů a jako výsledek na celou ekonomiku. Celý svět se s podobnou situací setkal poprvé a říkat, co bude zítra, neumí nikdo. Ale přesto je zajímavé, co si o tom myslí odborníci? V tomto článku jsme shromáždili aktuální názory a předpovědi renovace ekonomiky: trvání ekonomické krize, vzestup a další vývoj ekonomiky.
Z nejoptimističtějších prognóz, které uvádějí ekonomové, lze vyčíst, že světová ekonomika se vrátí na předkrizovou úroveň v roce 2021. Tento scénář však vyvolává pochybnosti, protože nyní pravděpodobně pozorujeme vývoj nejhoršího scénáře – druhé vlny šíření COVID-19.
Mezinárodní měnový fond (MMF) letos v červnu zveřejnil neuspokojivé prognózy, očekával pokles světové ekonomiky o 4,9% a poměrně pomalé oživení o 5,8% . Zástupci MMF však 7. října oznámili, že aktualizovaný výhled se zlepší, protože situace ve druhém a třetím čtvrtletí 2020 byla o něco lepší, než se očekávalo.
Podobné ukazatele lze vidět v prognózách mezinárodní ratingové agentury Fitch. Odborníci očekávají pokles HDP v roce 2020 na 4, 4%, ačkoli tento údaj byl dříve 4,6%. V zářijové prognóze se zlepšily americké ukazatele, ale zhoršily se pro Čínu, Rusko a země Evropské unie.
Pokud jde o jednu z největších ekonomik světa – americkou, tam je situace významně ovlivněna nadcházejícími volbami. Analytici jedné z nejstarších švýcarských bankovních společností Julius Baer Group předpovídají v roce 2020 pokles amerického HDP o 4%. Pravděpodobnými příčinami zhoršení situace podle analytiků budou překážky spojené s neschopností vlády přijmout včasná opatření reagující na finanční krizi. V roce 2021 se očekává růst HDP o 3,5 %. Objem ekonomiky přitom dosáhne předkoronavirové úrovně až začátkem roku 2022.
The Wall Street Journal na začátku října provedl průzkum názorů ekonomů, z nichž většina předpokládala, že situace na americkém trhu práce se nebude moci zotavit až do roku 2023. Růst zaměstnanosti prudce zpomalil v září 2020. Podle amerického ministerstva práce se počet pracovních míst zvýšil o 661 tisíc po zvýšení o 1,489 milionu v srpnu. Zpomalení tempa růstu trhu práce samozřejmě naznačuje zhoršení dopadů krize. Pokud jde o tempo renovace ekonomiky jako celku, respondenti vyjádřili pozitivnější názor – asi 60% respondentů očekává návrat HDP na předkrizovou úroveň již počátkem roku 2021.
Evropské země, které jsou také silně postiženy šířením viru, postupně zlepšují své předpovědi renovace ekonomiky, ale uvádějí, že nejistota stále existuje. Například národní banka Francie uvádí, že ekonomika země v srpnu a září fungovala přibližně na 95% předkrizové úrovně, což je dobrý ukazatel. Existuje však rozdíl mezi odvětvími. Zatímco se farmaceutika, zemědělství a telekomunikace blíží předkrizové úrovni, dopravní sektor se nadále dostává pod tlak.
Světová banka ve svém přehledu předpovídá nárůst počtu lidí žijících za hranicí chudoby. Jejich počet v roce 2020 bude mezi 9,1 % a 9,4 % světové populace, zatímco bez vlivu pandemie by toto číslo představovalo 7,9 %. Více než 80 % lidí bude ze zemí s průměrným příjmem. Ke snížení úrovně chudoby bude zapotřebí přijetí globálních a operačních opatření ze strany států.
Většina odborníků se shoduje, že po zrušení restriktivních opatření čeká světovou ekonomiku rychlý růst, ale úplné zotavení bude trvat několik let. V různých zemích navíc bude probíhat jiným tempem, což bude mít za následek zvýšení ekonomické nerovnosti.
Světová banka definovala čtyři základní směry, v nichž je třeba zaměřit úsilí pro efektivní obnovu. Je to boj s chudobou a nerovností, ztráta lidského kapitálu v souvislosti s pandemií, pomoc nejchudším zemím v části jejich veřejného dluhu, a hledání způsobů spolupráce pro provádění změn s cílem obnovy.
Jedno je jisté – pandemie koronaviru se nepodobá žádné jiné krizi. Její důsledky jsou hmatatelné pro všechny. Nejenže vyvolala světovou hospodářskou krizi, ale také změnila obvyklý životní styl. Významnou transformaci musely zažít systémy zdravotnictví, školství, dopravního průmyslu, cestovního ruchu a mnoho dalších. Některé oblasti byly prakticky zničeny, zatímco jiné dostaly příležitost k obrovskému rozvoji.
Adaptabilita se stala nejcennější kvalitou v období koronaviru. Flexibilita a rychlost rozhodování umožní lidem přežít pandemii a přizpůsobit se novým skutečnostem. Vlády zemí, jak je známo, přijmou různá protikrizová opatření k udržení činnosti podniků. Mezi nimi je provádění daňových reforem, přidělení finančních prostředků a jiných zdrojů na boj s pandemií, vývoj programů pro podporu podnikání a sociálně znevýhodněné skupiny, a tak dále. Na tom, jak rychlá a jak správná budou přijatá opatření, bude záviset další osud těchto zemí.
Přečtěte si také Koronavirová krize: hospodářské výsledky a prognózy
